V sobotu dne 26. května se na střelnici klubu SSK Magnum Praha střílel již třetí závod celoroční ligy v Malé odstřelovačce. Počasí vyšlo téměř dokonale, což se projevilo i na střelecké účasti, kdy se na startu soutěže sešlo celkem 25 borců. Tento závod se do historie soutěží „MaO“ zapsal jedním velkým prvenstvím – poprvé v historii soutěže se sešlo na startu více než polovina startovního pole z kategorie Classic!

Tato „vstupní“ kategorie láká čím dál více nových střelců – k jejímu výraznému rozmachu ale přispěl i letošní nedostatek opravdu kvalitního terčového střeliva na našem českém trhu. Bez „vybraného“ střeliva se potenciál přesných terčových malorážek využít prostě nedá, což potkalo hned několik střelců, tradičně závodících se zbraněmi kategorie „Unlimited“. Po marném hledání solidní munice někteří nakonec  nechali svou vymazlenou „pušku č.1“ doma a pustili se do boje se svou „dvojkou“ – nejčastěji v podobě Brněnské ZKM 456. Příkladem za všechny budiž Martin Kouba – v posledních dvou ročnících ligy MaO bojoval v souhrnné kategorii o titul mistra, dvakrát skončil na vynikajícím třetím místě, až letos jej právě nedostatek solidní munice o boje na špičce souhrnné kategorie připravil. Martin tedy letos alespoň baví všechny zúčastněné svou rychlopalbou s puškou Ruger 10/22T právě v kategorii Classic. Problém střeliva neúspěšně řešil i dvojnásobný mistr ligy z let 2009 a 2010 Honza Tesař, načež v prvním ligovém závodě raději absentoval, předstíraje nemoc a do boje se pustil až v závodě druhém, kde však vinou nemistrovských patronek skončil na své poměry tragicky. Po prvotním neúspěchu se ale na zoufalého maximalistu přecejen usmálo štěstí a do tohoto závodu už nastoupil zase s municí, která mu radost nekazí – čekal se tedy velký Comeback.

Hned v první položce bylo jasné, že to bude opět boj o každé procento. V proměnlivém větříku sice nikdo nedokázal nastřílet terč „Rukojmí“ bez ztráty, ale i tak se na špici závodu vešlo hned deset střelců do rozdílu 11%.

Položka Timer pole příliš neroztrhala. Absolutních 40b (100%) nastřílela trojice Dostál, Smrkovský, Tesař a na čele závodu se vytvořila velmi vyrovnaná čtveřice Dostál, Tesař, Březský, Chlapek, následovaná jen s mírnou ztrátou trojicí Čehovský, Tocháček a Kučera.

Střelba po zátěži většinou pořadím zamíchá a stalo se tak i tentokrát. Martin Dostál snad pod tlakem vědomí, že v soutěži vede, nastřílel nejen relativně málo bodů, ale co bylo horší – trvalo mu to velmi dlouho a tak jeho konečný výsledek byl až sedmnáctý v pořadí, což Martina připravilo o veškerý náskok a několik příček celkově. Jen o trochu lépe se vedlo J.Tesařovi, když nastřílel „pouze“ 28b v nikterak oslnivém čase. Vůbec nejhůř ale dopadl ten třetí z doposud vedoucí čtveřice - Petr Březský. Ten je známý svým „rozvážným“ stylem střelby této položky, ale nutno dodat, že Petrovi jeho taktika doposud pravidelně vycházela. Petr střílí sice pomalu, zasahuje ale absolutně přesně a tím vše dohání. Tentokrát ale jakoby chtěl přece jen trochu zrychlit – ošidil nabíjení prvního náboje a namísto jeho zasunutí až do nábojové komory jej pouze vhodil do prostoru nábojového lůžka své Anschutz 1913 a to se mu vymstilo. Náboj se otočil střelou dozadu a ani za nic se nechtěl nechat nabít. Když se po nemálo vteřinách podařilo Petrovi zlobivý náboj vyjmout, udělal hned další chybu, když ten částečně zdeformovaný zmetek znovu nabil a vystřelil – zásah sedmičky byl mu trestem i poučením, že „ožvejkané“ náboje není radno v soutěži používati. Tři výše jmenovaní střelci tak svými chybami otevřeli vrátka do čela závodu R.Chlapkovi, který v této položce chyby nedělává, což potvrdil i tentokrát.

Střelba v polohách tradičně odmění toho, kdo jí věnuje svůj tréninkový čas. Důkazem budiž Tomáš Ťopka, který střelbu vstoje s oporou o tyč tvrdě trénoval a dnes opět sklízel plody své práce. Jeho výkon 48b vstoje zůstal daleko před všemi ostatními. Škoda jen, že se na střelnici nenašla žádná XXXL židle, aby Tomáš nastřílel stejně skvěle i vsedě. V polohách se tradičně zadařilo nejen Ťopkovi, ale také Chlapkovi a M.Jindrové – skvělý výkon Libora Tocháčka už mírným překvapením byl. Trochu zde opět ztratili M.Dostál a P.Březský, když pokazili „stojáka“. Překvapivě hodně ztratil Honza Tesař poté, co vstoje naprosto marně a s velkým odstupem obstřeloval střed terče. Chlapek tak navýšil svůj náskok ve vedení a na druhou příčku se dostal skvěle střílející Tocháček.

Losovatelná položka tentokrát neslibovala žádné velké změny v pořadí – vylosována totiž byla položka s názvem „Rukojmí v oknech“, kde se většinou nikdo ze špičky příliš nemýlí a rozestupy se tak zde žádné velké netvoří. Ze špičky závodu ale zvládnuli nastřílet bez chyby pouze Chlapek, Březský a Ťopka. Tesař s Tocháčkem zaznamenali shodně po jednom smolném „bůru“ a Martin Dostál dal obávaná bůra dokonce dvě. O veškeré naděje na dobré umístění se zde připravil Dan Čehovský, když v té rychlosti nestíhal reagovat na nastalou situaci a několikrát za sebou zopakoval stejnou střeleckou chybu, která měla za následek pět téměř stejných „úletů“ a výsledek hanebný.

Před poslední položkou bylo jasno pouze na místě prvním, kde se usídlil letos téměř neporazitelný R.Chlapek s luxusním náskokem bezmála 14% na druhého Libora Tocháčka. Na stříbro ale bylo vážných adeptů hned několik. Na místě třetím se chystal na zteč Petr Březský se ztrátou necelá 3%, za ním Honza Tesař se ztrátou pod 5% a pak hned trojice Dostál, Kučera a Ťopka, kteří se vešli do ztráty pod 7% na Tesaře. Rozestupy byly tedy opravdu minimální a vše otevřené.

Kolečka jako obvykle rozhodla. Robert Chlapek, vědom si svého náskoku nejen v tomto závodě, ale i v celé lize, střílel prakticky bez nervů a tak pro něj nebyl velký problém nastřílet spodní „udržovací“ řadu koleček – i když situaci značně komplikoval silně se tetelící vzduch. Přesně v opačné situaci se nacházel Libor Tocháček. Soupeřů měl těsně za sebou hned několik, samá „esa“ a navíc rozestupy minimální. Zde se dokonale projevil vliv průběžného vyvěšování výsledků, který vytváří obrovský psychický tlak na střelce úspěšné a naopak může i trochu pomoci střelcům, jimž se aktuálně příliš nedaří. Libor se pod tlakem rozhodl riskovat, ale bohužel se na vlastní kůži přesvědčil o tom, jak ohromný vliv psychika střelce na jeho výsledek má. Netrefil ani ty cíle, které by v tréninku zasahoval i „s prstem v nose“ a s výsledkem 35% se odsoudil k pádu výsledkovou listinou kamsi do jejich hlubin. Ke slovu tedy přišli další dva v pořadí – tradiční to soupeři a uchazeči o medaile Petr Březský s Honzou Tesařem. Tito velezkušení borci se nenechali rozhodit vidinou krásné medaile „MaO“ a soustředili se pouze na svůj vlastní výkon. Petr zvolil cestu rozumného riskování – tedy jedno kolečko z řady prostřední. Dal tak dotírajícímu Honzovi sice malou šanci, ale v případě chyby neriskoval příliš velký pád. Honza na rozdíl od Petra nemusel brát ohled na solidně rozjetou ligu a tak se rozhodl zariskovat ještě víc, tedy dvě kolečka z řady prostřední. Aniž by jeden věděl, jak a co nastřílel ten druhý – oběma se jejich záměr podařilo dokonale naplnit a tak už mohli jen napjatě očekávat, co jim jejich výkon přinese. Následující trojice střelců si však už tak zkušeně nepočínala. Martin Dostál riskoval neúspěšně a byl nakonec rád, že svou chybu následným riskem skoro napravil a výkonem 65% téměř vyrovnal součet spodní „zajišťovací“ řady koleček. Tomáš Kučera začal dvěma ranami do spodní řady, které své cíle našly jen se štěstím. Když navíc viděl, že se terč v tetelícím-se vzduchu jeví jakoby položený na neklidné vodní hladině, zkušeně zapudil myšlenky na jakékoli riskování a ve spodní řadě s úspěchem zůstal. To Tomáš Ťopka začal na spodní řadě také, ale zásahy měl i přes těžkou čitelnost terče centrové. To jej logicky motivovalo vyzkoušet i kolečka řady prostřední, kde však hned první ranou minul. Další rána sice již šla tam, kam měla jít ta předchozí, ale i tak už byla naděje na medaili v nedohlednu.

První místo tedy letos již potřetí vystřílel opět bezchybně střílející R.Chlapek. Druhé místo nakonec vyfoukl třetímu Petru Březskému o necelé půl procento Honza Tesař. Místo čtvrté již s drobným odstupem obsadil Martin Dostál jen těsně před pátým Tomášem Kučerou.

Velký boj se však odehrával i v kategorii Classic. Hned na úvod spustili výsledkové dostihy Zdeňkové Hevera a Groulík, když nastříleli na rukojmí 90% resp. 89%. Jak dobře ale Zdeňkové začali, tak špatně pokračovali v položce druhé. Na Timer nastřílel Z.Hevera pouhých 29b, zatímco druhý Zdeněk nastřílel ještě horších 22b (z možných 40b) a tímto si připsali dva nejhorší výkony této položky. Naopak velmi dobře si zde vedli nováčci Peroutka s Purkrábkem a pořadí se obrátilo naruby. Střelba po zátěži vyšla nejlépe Tomáši Jindrovi, ale dobře si vedl i Honza Purkrábek. Neskutečně si závod v zátěži pokazil Zdeněk Groulík. Řešíc problém s puškohledem, nesoustředil se dobře na zbytek a nastřílel sice velmi solidní zásahy, ovšem do sousedova terče.

Tradiční esa kategorie Classic – Groulík, Jarolím či Kouba, zůstali po třetí položce v pozadí a do vedení se mezi zkušené T.Jindru a M.Vodičku vklínil šikovný nováček J.Purkrábek. Nebyla by to však žádná „esa“, kdyby řekli své poslední slovo již ve třetí položce. Groulík s Jarolímem v položce čtvrté opět zabodovali a při střelbě v polohách ukázali všem ostatním klasikům záda – a to ještě hodně z dálky.

Že bude rychlá položka, jakou jsou „Rukojmí v oknech“, vyhovovat opakovačkám z kategorie Classic - to se čekat dalo. Že ale dva z celkových pěti absolutních nástřelů dají právě klasici – to čekal asi málokdo. A byli to Groulík s Purkrábkem, kdo udělil většině pole tuto lekci. Navíc předvedl dokonalou kombinaci rychlosti a přesnosti střelby i Martin Kouba se svým rychlopalným nástrojem a tak zbyly většině střelců s terčovnicemi jen oči pro pláč.

Před poslední položkou vévodil klasikům Marek Vodička následován Purkrábkem jen s mizivým odstupem. Za ním se pak tísnila další šestice střelců v rozmezí cca 14%. Vše bylo otevřené a muselo se riskovat.

Risk však není vždycky zisk – o čemž se přesvědčil právě vedoucí muž Marek Vodička, ale také jeden z pronásledovatelů Tomáš Jindra. Tito dva borci zaznamenali shodně nástřel tragických 22%, což pro oba znamenalo pád o několik příček dolů. Naopak výborně zabojoval Pavel Jarolím, který nechtěl Purkrábkovi dát vůbec nic zadarmo a dokázal nastřílet variantu s jedním kolečkem řady prostřední! Purkrábek si ale počínal, jakoby na soutěži „MaO“ vůbec nebyl poprvé. V klidu si střihnul spodní řadu koleček a tímto výkonem si nejen udržel Pavla Jarolíma ještě o necelá dvě procenta za sebou, ale také díky výpadku Marka Vodičky závod v kategorii Classic vyhrál. Soutěž „MaO“ není zdaleka jednoduchou záležitostí a tak se stalo jakýmsi nepsaným pravidlem, že nováčci při svém prvním či druhém startu končívají na úplném dně výsledkové listiny. Proto si svým výkonem dnes vysloužil Honza Purkrábek nejen premiérové vítězství, ale také tradiční diplom za „Výkon dne“.

Třetí místo uhájil nakonec Zdeněk Hevera před čtvrtým Martinem Koubou. Pátou příčku i přes svou nedohnatelnou ztrátu z položky „zátěž“ vybojoval Zdeněk Groulík.

Závod měl jako obvykle perfektní atmosféru i vysokou úroveň a tak se nelze než těšit na druhou polovinu ligy, která začíná čtvrtým ligovým závodem dne 30. června v Hradci Králové.