A je to tu - konečně se zase rozběhla liga v Malé Odstřelovačce. Zimní střelecký spánek byl tentokrát kratší než jindy díky brzkému příchodu jara a možná i proto se na první závod těšil snad každý. Ne všem sice dokonale vyhověl termín 19.dubna, ale i přes několik omluvenek se na střelnici klubu SSK Magnum Praha sešlo patnáct dobře připravených střelců z různých koutů republiky.

Konec minulé sezóny přinesl jednu významnou změnu – a to zrušení soutěžní podkategorie s názvem Classic. Tento „návrat ke kořenům MaO“ byl možná jedním z důvodů, díky kterému se na startovní listině po roční pauze opět objevil dvojnásobný vítěz ligy z let 2008 a 2009 – Honza Tesař.

Mohl bych napsat, že se závodit začalo naplno hned od studené rány, ale nebyla by to úplná pravda. Závod totiž začal už několik dní předem – a to tím oblíbeným psychologickým bojem mezi střelci na diskusním fóru, facebooku atd. Skoro zázračných nástřelek bylo najednou k vidění jako nikdy.

Střelcova psychika je bezesporu klíčem k úspěchu – což se opět potvrdilo hned v první položce s názvem Rukojmí. Nejvíce chyb zde padlo na poslední figuře – ačkoli tato není o nic těžší, než ty dvě až tři předcházející. Kdo by nechtěl začít sezónu skvělým nástřelem? Ale jak to tak bývá, kdo chce moc, nedostane nic a tak se nástřel 100% podařil jen jeden jediný. Jeho autorem byl Robert Chlapek. Zbytek startovního pole ale nezůstal pozadu a na čele se seřadila početná skupina pronásledovatelů. Trochu upozaděn zůstal s nepřesvědčivým výkonem 78% vítěz posledního ročníku Ligy MaO, úřadující šampión Martin Dostál.

Položka Timer bývá oříškem pro nováčka. Zkušený MaOista ale zvládá střelbu s přemířením bez nesnází a tak rozhodují milimetry. Ani zde se ale zkušení nevyvarovali chybám. Chyboval například Chlapek, čímž přišel o svůj malý náskok na čele. Chyba se nevyhnula ani J.Tesařovi, což pro něj znamenalo komplikaci na cestě za velkým COME-BACKem. Zadařilo se ale dvojici Ťopka – Březský, takže situace na vrchu výsledkové listiny značně zhoustla. Za povšimnutí stojí skvělý výkon Karla Peyerla, který ačkoli střílel tuto složitou soutěž poprvé, tak zůstal jen jediný bod za nejlepším výkonem a nechal za sebou celou hromadu borců s několika desítkami účastí..

Střelba po zátěži patřila jako obvykle opakovačkám. Nejlepší výkon zaznamenal poslední mohykán s brněnskou ZKM 456 v rukou, Petr Pešava. Petr se do té doby s přesilou terčovnic srdnatě bil a když přišla jeho chvíle, tak jí dokonale využil a poskočil svým výkonem na celkové třetí místo! Jen o fous horší byl František Jindra, jemuž po chybách v předchozích položkách skvělý nástřel tolik nepomohl, ale nutno dodat, že konkurence byla tak veliká, že když člověk na dvou položkách ztratil, tak už se to v jedné položce ani excelentním výkonem dohnat nedalo.

Ve vedení zůstal Chlapek před Ťopkou a Pešavou – a šlo se střílet v polohách. Zde pravidelně dominují ti, kdož mají natrénováno a ani tentokrát se nestala výjimka. Nejlépe zastřílel Chlapek, následován Březským, Tesařem a Ťopkou. Honza Tesař měl sice trochu vlažný start, ale v tuto chvíli už byl evidentně zahřátý na provozní teplotu a všechny přítomné přesvědčil, že za ten rok nic nezapomněl a bude třeba s ním zase počítat. Naopak dobře rozjetý závod si zde pokazil Petr Pešava – a to zcela paradoxně – minelou v jeho oblíbené střelbě vstoje.

Osud určil pátou položkou „Rukojmí v oknech“. Vedoucí trio závodníků ve složení Chlapek, Ťopka a Březský zde dokázalo, že nejsou na čele závodu náhodou, když jako jediní tři dokázali nastřílet plný nástřel. V jejich souboji ale tímto nenastala žádná změna. Změny se děly až za nimi – chyboval Tesař a propadl se na místo páté, zatímco se před něj dostal Martin Dostál.

Do poslední položky se nastupovalo v tomto pořadí. První R.Chlapek nasbíral díky vyrovnaným výkonům ve všech dosavadních položkách závodu slibný náskok 10,2% na druhého Tomáše Ťopku. Tomáš měl situaci o dost složitější, protože o pouhé 1,1% za ním číhal Petr Březský. Čtvrtý Martin Dostál měl ztrátu na Petra celých 21,6% a tak se mohlo zdát, že souboj o medaile zůstane v první trojici. Jisté ale nebylo nic – promluvit do boje o medaile chtěl totiž nejen Martin, ale také Honza Tesař, který číhal na místě pátém jen 1,1% za ním.

Chlapek měl sice náskok 10%, ale situace to jednoduchá rozhodně nebyla, protože měl za sebou dva všehoschopné. Rozhodl se proto jít do risku a i přes svůj náskok vystřelil na největší kolečko řady prostřední. Taktika vyšla a nástřel 73% Robertovi zajistil vítězství. Tomáš Ťopka měl trochu smůlu v tom, že jeho nejbližší konkurent P.Březský střílel o rundu později, takže nebylo možné nakouknout k soupeři a taktizovat. Musel se rozhodnout – použít udržovací taktiku (spodní řada) a počítat s tím, že Petr udělá chybu, nebo riskovat (jedno kolečko z řady prostřední) a pokusit se tak urvat maximum. Tomáš tak dlouho váhal a nemohl se mezi těmito dvěma variantami rozhodnout, až zrealizoval omylem obě dvě. Vystřelil nechtěně o ránu víc, za což byl dle pravidel potrestán srážkou bodů na úrovní nejlepšího zásahu, takže přišel o krásně zasažené kolečko prostřední řady, ale vysloužil si pochvalnou přezdívku „ostrostřelec, co má o kolečko víc“. Petr Březský není žádný chamtivec, který by chtěl za každou cenu vyhrát, ale tentokrát prostě nechtěl Tomáši Ťopkovi nechat stříbro zadarmo a navíc si byl dobře vědom síly dvojice Dostál -Tesař, která byla za ním. Proto se rozhodl také zariskovat a vystřelil na kolečko řady prostřední. Rána však minula cíl. Petr se v tu chvíli rozhodl chybu napravit – a nepovedlo se. Těmito dvěma minelami definitivně přenechal stříbrnou příčku T.Ťopkovi a navíc dal tu bronzovou všanc dravcům.

Martin Dostál i Honza Tesař jsou stát na bedně zvyklí – Martin z ní v minulém ročníku prakticky neslezl a Honza takové časy také ještě pamatuje, takže nějaká udržovací taktika na čtvrté-páté místo zde opravdu nehrozila. Oba se rozhodli riskovat a oba svůj cíl splnili. Martin nastřílel variantu s jedním kolečkem z řady prostřední a Honza byl ještě drzejší a vystřihl hned dvě. A ejhle, pořadí se měnilo hned dvakrát – oba se totiž přehnali přes chybujícího Petra Březského a navíc si spolu vyměnili pozice. Boj o bronz tedy vyhrál Honza Tesař a oslavil tak úspěšný návrat do Malé Odstřelovačky.

Po výčtu těchto výkonů by asi málokdo čekal, že na Kolečka nastřílel někdo ještě lépe – ale stalo se. Domažlický sympaťák Milan Peroutka odstřílel sice celou soutěž v podstatě na posledním místě, ale na kolečkách už mu došla trpělivost s jeho totálně nevyzpytatelnou CZ 455, a ačkoli čtyři zásahy relativně velkých koleček lovil vždy na kalibr, rozhodl se ten poslední pátý vyslat směrem na to vůbec nejmenší kolečko, které na terči bylo – a co myslíte? Měl ho tam! Téměř dokonalý centr. Tento nástřel byl ohodnocen diplomem a cenou za „Výkon dne“ a najdete jej v galerii fotografií i s jeho autorem. Jde o klasickou ukázku toho, jak dovede být střelba krásná – a jak i zde platí okřídlené: „odvážnému štěstí přeje“.

Celoroční seriál závodů „MaO“ tedy začal jak se patří a tak se všichni těšme na jeho druhé dějství, které se odehraje v sobotu dne 3.května na střelnici SSK Hradec Králové.